Tajemství léčivých vod

Po staletí lidé vyhledávali prameny, jako zdroj vody, která by nezpůsobovala nemoci a hasila by žízeň. Dávno předtím, než lidé objevili svět bakterií (Antoni van Leeuwenhoek – 1676 poprvé uviděl bakterie) bylo v obecném povědomí známo, že vody nečisté přináší nemoci a zkázu pro celé širokém okolí. Některé z objevených pramenů však byly jiné, chutnaly tak rozdílně, že nezůstaly bez povšimnutí ani jejich účinky na lidské zdraví. Mezi odlišné vlastnosti od většiny běžně nalezených pramenů patřila také perlivost. Byly objeveny prameny výrazně hořké či slané chuti nebo zapáchající po síře. Nebyla-li po ruce jiná voda, bez zápachu a nezvyklých vlastností, byli nuceti tuto užívat. Brzy si povšimli, že právě odlišné složení užívané vody má vliv na lidské zdraví. Takové prameny se brzy staly známé a v okolí těch nejlepších vyrostla postupně honosná lázeňská města.

Příběh kyselek

Zpočátku lidé považovali bublinky obsažené ve vodě za rozpuštěný vzduch. Později převládl názor, že jde o rozpuštěnou kyselinu uhličitou. Dnes již víme, že se jedná o kysličník uhličitý vulkanického původu nebo vzniklý tepelným rozkladem hornin, kdy proudy plynu prostupují vodním sloupcem a kysličník se ve vodě pomalu rozpouští. Perlivé kyselky byly natolik oblíbené, že se staly vzorem pro uměle vyráběné perlivé nápoje (sodovky), které dnes tvoří většinu nápojového průmyslu. Severozápadní Čechy tvoří světově významnou lokalitu výskytu perlivých pramenů (kyselek) z nichž je nejznámější oblast Slavkovského Lesa a Mariánských Lázní. Kaselky dále rozdělujeme podle jejich dalšího složení, které určuje jejich konkrétní užití v lázeňských domech. Byť je ve slově kyselka patrný slovní základ slova kyselý, ze kterého jsou dále odvozeny slova kyslík a kyselina, jsou pro lázeňské využívání nejcennější kyselky s alkalickým (zásaditým) pH. V západních Čechách jsou zastoupeny alkalické kyselky železité, které dále obsahují vysoký podíl vápníku (například Rudolfův pramen). Tyto mají příznivé účinky při léčbě močových cest a ledvin. V severních Čechách vyvěrá nejcennější kyselka, Bílinská, rozesílaná a vědecky zkoumaná od 17. století. Ta je známá pro své víceré použití v procesech zažívání, odkyselení a při inhalacích.

Hořkosolné prameny

Naprosto specifickým typem pramenů jsou prameny hořkosolné. Ty byly vyhledávány kvůli obsahu tzv. pravé hořké soli, síranu hořečnatého (Epsomská sůl). Jelikož hořká sůl rozpouští obsah střev, ale není toxická, užívá se po staletí jako projímadlo. Pramen s nejvyšším obsahem přírodní hořké soli je Zaječická hořká voda. Získala takový věhlas, že po ní byly pojmenovány první produkty rodící se farmacie, tzv. Sedlecké prášky. Ty se vyráběly po celém světě, i když soli z české vody vůbec neobsahovaly. Obliba pití lázeňských vod v Evropě kulminoval na přelomu 19. a 20. století, v následujícím století lidé dali důvěru uměle Lázeňské prameny se dnes nazývají přírodní léčivé zdroje a jsou majetkem a přírodním bohatstvím státu. Pod dohledem státní zprávy jsou užívány v lázeňských domech a jsou dostupné v lékárnách i obchodech.

Translate