První rok rekonstrukce stáčírny a jeho výsledky
Při procházkách areálem Bílinské Kyselky mohou návštěvníci pozorovat značný kus provedených prací. Co je hotové a co ještě zbývá?
Z. Nogol: Větší část prací bude nyní probíhat už takzvaně „pod střechou“, z venkovních částí není hotová čelní fasáda, jejíž dokončení pozastavila nutnost sejmout lešení kvůli novému vedení silové elektřiny před budovou.
V těchto dnech byly také instalovány hlavní nádrže nového závodu, který nazýváme BILINER SPRINGS. Velmi dbáme na to, aby nový závod byl opět vzorem dokonalosti a spořádanosti s citem pro detail, jak tomu bylo na tomto místě za Rakouska-Uherska. Tehdy byla stáčírna v Bílině vzorem hygienické čistoty z příruček.
Máte nějaké další představy, jak by měl fungovat lázeňský areál?
K. Bašta: Musíme mít stále na paměti, že bílinské lázně nebyly postaveny na koupelích v horkých termálních vodách. Léčba zde probíhala převážně pomocí pitné kůry. Z dnešního pohledu se tedy jednalo spíše o wellnessový hotel, těžící z věhlasu léčivých pramenů. Další život budov se tedy musí ubírat právě tímto směrem. Naše představy o dalším směřování areálu vystihuje námi iniciovaný ideový projekt “Nová Kyselka pro Bílinu 21. století”.
Jméno Bílinské se často objevuje v souvislosti se sportovními akcemi, Teplický fotbal, juniorský pohár BILINER CUP, nedávno také Mezinárodní taneční festival v Ústí. Budete v podpoře sportu pokračovat?
V. Milko: Součástí našeho společenského působení je a nadále bude podpora aktivit pro mládež s cílem vytvořit příležitosti k volnočasovým aktivitám. Chtěli bychom co nejvíce přispět k boji proti nudě, drogám a bezcílnému vysedávání u počítačů.
Při dalších úvahách o budoucím směřování areálu bílinské kyselky vycházíme charakteru celého místa. Jsme obklopeni sportovišti, fotbalovým hřištěm, atletickým stadionem, tenisovými kurty, koupalištěm. Už před sto lety se areál ve svých prezentacích chlubil těmito možnostmi sportovního vyžití a je tedy jasné, že toto jasně určuje i další možnosti rozvoje.
Jedním z nápadů, kterými se zabýváme, je vytvoření sportovní akademie se společností COERVER Coaching (coerver.cz) zabývající se sportovní výchovou mládeže. Tato akademie by pak mohla poskytovat kvalitní individuální koučing pro mladé sportovce z celé Evropy. Lázeňský lesopark by mohl poskytovat výborné zázemí pro ubytování a wellnessové objekty, všechna blízká sportoviště by mohla sloužit akademii. Všechny nás čeká ještě spousty práce než by něco takového mohlo vzniknout, ale samotný fakt, že jsme zcela obklopeni sportovišti nás k tomuto neustále inspiruje.
Měl by z provozu sportovní akademie užitek i běžný občan Bíliny?
K. Bašta: Samozřejmě. Jakékoliv smysluplné využívání celého areálu prakticky vždy vede k jeho neustálému udržování a zvelebování. Díky mezinárodnímu pojetí takové akademie by vzrostla společenská prestiž města na evropské mapě, což by se příznivě projevilo ve všech aspektech růstu životní úrovně ve městě.
Wellnesová zařízení, zdravotnická zařízení, rekreační objekty, rehabilitační pracoviště a mini lázně by sloužily i našim občanům, ale akademie by pro ně znamenala záruku trvalého využívání. A to i kdyby zájem občanů nestačil pokrýt jejich nabídku. A pokud by přeci jen nastala situace, že vybudovaná zařízení nebudou stíhat, tak je to přeci to nejlepší co jsme si mohli přát a bude to znamení potřeby dalšího růstu.
Zaječická hořká pořádala konferenci vodní kultury v Pekingu
Na stránkách www.bilinska.cz se objevily informace o konferenci vodní kultury v Pekingu. Jak je možné, že se české produkty dostaly na tak vzdálené místo?
V. Milko: Je to především díky charakteru vod z bílinské stáčírny, které patří do kategorie léčivých minerálních vod. Jak říkají možná výstižněji naši zahraniční kolegové, jsou tyto vody takzvaně „funkční“, tedy po jejich vypití nastává žádoucí efekt, mají určitou funkci.
Evropská civilizace se od svých lázeňských tradic trochu odvrací a lidé se zde v minulých letech více soustředily na umělé produkty farmaceutických firem. V Asii i v Rusku je naproti tomu stále o čistě přírodní léčivé prostředky zájem.
Jaký je tedy rozdíl mezi „minerální“ a „léčivou“ vodou?
Z. Nogol: V naší platné legislativě je možné pojmem „minerální vody“ prodávat jakoukoliv vodu získávanou z vhodného přírodního zdroje. I samotný pojem „kyselka“ náleží pouze vodám, které ze zdroje mají více jak 1g CO2,. A Bílinská má více jak 2g. Skutečné kyselky jsou na trhu již málo k vidění.
K. Bašta: Zatímco Zaječická hořká, vzácná „pravá hořká voda“ je ryze funkční, Bílinská kyselka v sobě spojuje výbornou chuť přirozeně perlivé vody s praktickými účinky vody balneologické. K nim patří působení proti překyselení žaludku a pálení žáhy, a celá řada dalších efektů podporujících zažívací procesy. I díky nim získala Bílinská kyselka mnoho ocenění jako nejlepší dietetický přírodní nápoj.
Všechny myšlenky a následné činy, které představujete na svých stránkách, vypadají směle a velkoryse. Co vás pohání k tomu takto uvažovat a tvořit?
V. Milko: My jsme si v první řadě vědomi toho, že jsme pokračovatelé slavné tradice. Jsme zde jako správci jedinečného přírodního bohatství, které naši slavní předchůdci učinili slavným a celosvětově používaným. Například Zaječická hořká dala název světově nejrozšířenějšímu léčivu před příchodem antibiotik, takzvaným Sedleckým práškům.
Když tvoříme vize, tak uvažujeme ve velkých měřítcích. Často se ale setkáváme s pochybovači, kteří za našimi nápady vidí nekalé úmysly a praktiky. Tato podezřívavost je v současné době v našem státě i pochopitelná, ale je to zároveň velmi nešťastný způsob uvažování.
Není smysluplné za každou odvážnou myšlenkou hned vidět něco špatného. Kdyby totiž lidé neuvažovali odvážně, nikdy by nevzniklo nic vyjímečného. Domy by pořád měly jen jedno patro, auta by jezdila jen třicítkou a používali bychom stále telegraf. Bez odvážných myšlenek není žádný rozvoj. A rozvoj naše společnost potřebuje, protože všichni u nás rádi sledují jiné státy, kde rozvoj zlepšuje životní úroveň. Musíme se sami odvážně rozvíjet, abychom nezůstali jen zemí levných subdodavatelů pro ty odvážnější a úspěšnější.
Z vašich projektů a vizí je patrné, že vidíte v Bílině velký potenciál rozvoje.
K. Bašta: Naším oblíbeným sloganem je: “Neplačme nad starými dobrými časy, zlaté časy jsou teď”. Ano, Bílina má nevídaný potenciál. Má slavnou historii a nepřenositelné přírodní zdroje, které stále existují stovky let a o které je ve světě zájem. Pokud Bílina bude jako celek chtít, může s těmito fakty začít nakládat a začít svůj rozvoj tímto směrem.
Je zde ale jedna důležitá okolnost. Svět okolo nás si nás jen tak sám nenajde, musíme tomu rozvoji jít všichni vstříc. Musíme na naše město a přírodní bohatství hrdě upozorňovat a dobře se prezentovat. Máme možná lepší výchozí pozici, než naši předchůdci. Informace se šíří rychleji a dál než kdykoliv předtím. Musíme tedy my všichni, co nám rozvoj našeho města leží na srdci, připojit svou ruku k dílu. Musíme být na své město hrdí a tu hrdost bude svět vnímat z každé naší práce.
V. Milko: Chtěli bychom tímto popřát krásné prožití Vánočních svátků a vše nejlepší a mnoho úspěchů našim kolegům, přátelům a všem občanům Bíliny. Děkujeme za podporu a za to, že nám drží palce. A budeme moc rádi, když všechny už příští rok, který bude naším 350tým výročím, uvítáme na prvních Vánočních slavnostech konaných u budovy stáčírny.
